RODINNÉ ŘEMESLO

Počátky naší rodinné fotografické tradice sahají až do roku 1946 a byly zasvěceny především vědecké a technické fotografii. Generačně se pak naše specializace posunula k fotografii průmyslové, reportážní a portrétní.

ADRESA STUDIA

HARRER'S fotostudio

Jiráskova 4

411 12 Čížkovice

Tel.: +420 774 427 737

studio@harrer.eu

studio.harrers.eu

HARRER a spol.
DIČ CZ25770535

OTEVÍRACÍ DOBA

Fotí se podle potřeb klientů, tzn. bez pevně dané pracovní doby, ve dne i v noci, ve všední dny, víkendy i svátky. Proto návštěvu studia je vždy třeba předem telefonicky domluvit.

I když se snažím maximálně vycházet vstříc, doporučujeme zakázky objednávat raději s dostatečným předstihem.

Pro objednání fotografování nebo konzultace volejte:

Lubomír Harrer: +420 774 427 737

  • Black Facebook Icon
  • Black LinkedIn Icon

 © Veškerý obrazový obsah je chráněn autorským právem. Vykonavatelem autorských práv je Lubomír Harrer (viz. kontakty výše).

Lubomír Harrer j.

Fotografii jsem vystudoval u významného českého grafika a fotografa Jiřího Škocha a praktické zkušenosti pak sbíral nejenom v ateliéru u fotografa Jiřího Stroemingera, ale především od svého otce, vědeckého fotografa, takže jsem současně i pokračovatel rodinné fotografické tradice sahající až do roku 1946.

Profesionální fotografii se věnuji od osmdesátéhopátého, kdy jsem začínal ještě na velkoformátové globice se vzduchovou uzávěrkou, fotografoval jsem na skleněné desky, planfilmy, svitkové filmy, kinofilmy, negativy i diapozitivy, černobíle i barevně, no a v roce 2007 jsem definitivně odložil své filmové fotoaparáty, složil svojí filmovou laboratoř a misky s vývojkami jsem vyměnil za grafický tablet s počítačem a filmový materiál za paměťové karty.

Svojí práci miluji a jsem vděčný své rodině za podporu, které se mi od ni dostává. Mám úžasnou a velkorysou ženu, dvě dcery na které mohu být hrdý a těším se ze široké rodiny jako funkčního celku, v dnešní době tak vzácného.

Jako poděkování a vděk za úspěšný život jsem finanční, opatrovnickou i pečující oporou své starší sestře Miladce, která je od října 1995 v coma vigile a v domácí ošetřovatelské péči naší rodiny. Také věnuji dost času bezplatnému neziskovému fotografování těch, co si nemohou profesionálního fotografa dovolit a přitom by jim hezká vzpomínková fotografie dokázala vnést do jejich života o něco více sluníčka.

Nejkrásnější na mé profesi vidím příležitost vnášet do života svých klientů radost ze zachycených emocí, pomíjivých okamžiků jejich života, pracovních či osobních úspěchů apod. Tohle je fajn a mám to moc rád.

*

Lubomír Harrer s.

Můj otec se vyučil jako fotografický tovaryš u svého mistra v Hradci Králové, kde také prožil dětství a část své profesní historie. Po přestěhování do Prahy začal působit jako vědecký fotograf a v době svého působení ve Státním výzkumném ústavu materiálu obdržel za řadu uplatněných zlepšovacích návrhů a za inovativní přístup k vědecké fotografii i státní vyznamenání.

Vždycky mne učil, že dokud je přes negativ alespoň trošičku vidět, nebo je na něm alespoň trošičku něco vidět, vždy jde s jistou znalostí alchymie udělat dobrá fotka. Po školce a posléze i po škole jsem často chodil za ním do výzkumáku, koukal se jak co dělá a zkoušel si exponovat a vyvolávat své hokus pokusy.

Nefotografoval jenom makrofotografii povrchů a prasklin kovů, výstupy z galvanovny nebo struktury různých materiálů, ale zabýval se i reprofotografií, reportážemi podnikových akcí, produktovou fotografií, zkrátka docela širokým spektrem našeho oboru, takže, byť jsem v té době ani zdaleka k fotografování netíhl, viděl jsem z toho všeho jenom samé hezké fotografie, takže kdo jiný by mi měl být vzorem, než právě on.

O mém profesním směrování v podstatě rozhodl za mne a jsem rád, protože jsem fotografování propadl od prvního dne nástupu do školy.

*